Termíny školení

Brno
vždy v pondělí 16.10.2017; 30.10.2017; 13.11.2017; 27.11.2017
Cacovická 4 – v přízemí základní školy vždy od 19.00 hod.

Ostrava
vždy v úterý 17.10.2017; 31.10.2017; 14.11.2017; 28.11.2017
VŠB Ostrava – Poruba, jako každoročně učebna K-204 vždy od 18.00

Roubenky

Historie

Již od pradávných dob lidského pokolení lidé stavěli svá obydlí, a to z různých materiálů podle toho, v jaké lokalitě žili a pracovali. V největší míře bylo používáno pro stavbu obydlí dřevo, které bylo nejdostupnějším a nejlevnějším materiálem. Také v Evropě a tudíž i v Čechách a na Moravě se hojně využívalo dřeva pro stavbu příbytků a jednoduchých stavení. Postupem doby, rozvojem umu člověka, jeho schopností a dovedností a předávání si těchto znalostí z generace na generaci, dospěla konstrukce domů do preciznějších tvarů a různých velikostí. V Čechách a na Moravě se na vesnicích stavěly domy z masivního dřeva téměř až do poloviny 19.století. Jelikož byly tyto domy stavěny podobnou technikou, byly pro svou typickou konstrukci nazývány jako domy roubené.

Dřevo díky svému velkému využití, dlouhé životnosti a skvělým konstrukčně-fyzikálním vlastnostem je výborným stavebním materiálem. Vzhledem k těmto vynikajícím vlastnostem je dřevo výborným stavebním materiálem s vyváženým vztahem mezi ekologií a ekonomikou stavby i vzhledem k životnímu prostředí. Z biologického pohledu je dřevo naprosto dokonalým a nenahraditelným materiálem. Roubený dům z masivního dřeva, pokud je správně navržen, zkonstruován a udržován, vydrží velmi dlouhou dobu, o čemž svědčí stavby z 16 a 17.století, které se v některých lokalitách dochovaly dodnes. Z pohledu výše uvedených vlastností a na základě historických zkušeností je roubený dům velmi dobrou dlouhodobou investicí. Díky jedinečnému interieru a vnějšímu vzhledu působí roubený dům naprosto nenapodobitelným půvabem.

Proč roubenku???

• stavba montovaná na základě dřevěných rámových konstrukcí = krátká doba výstavby

• zaručuje největší stálost cenové nabídky a jasnou charakteristiku spotřebovaného materiálu

• dřevo má vysokou odolnost v tlaku, ohybu, teplotně izolační schopnosti i při nízké váze = úspora

• dřevěný dům je lehčí a má tedy menší nároky na základovou desku = úspora

• při důkladném propracování projektu z oblasti úspor energie má dřevostavba nejlepší předpoklady pro nízkoenergetickou stavbu = úspora

• již při stavbě domu ze dřeva je podstatný vliv úspory energie, dostupnost do jakéhokoliv terénu – jen nároky na vynaloženou energii jsou poloviční proti zhodnocení vynaložené energie pro stavbu zděného domu

Proč dřevo jako stavební materiál???

• dřevo dýchá, filtruje a očišťuje vzduch, působí jako přírodní klimatizace

• kmeny se středovým průměrem již 20 cm splňují přísné normy o tepelných ztrátách (přibližně 90 cm zdiva)

• dřevo pohlcuje pachy (např. cigaretový kouř) a částečně pohlcuje prach

• dřevo absorbuje škodlivé civilizační produkty a neutralizuje vliv geopatogenních zón, udržuje relativní vlhkost vzduchu mezi 50 – 60%

• jelikož je roubená stavba suchou výstavbou, můžeme nepřetržitě stavět po celý rok

• při správné údržbě vydrží roubené stavby po několik set let

• dřevo příjemně voní a je velmi krásné

Vlastnosti dřevěného domu Dnešní velmi špatný stav využití dřevní hmoty ve výstavbě má několik příčin. Tou hlavní je nedůvěra v mechanické a tepelné vlastnosti dřevěných objektů. Důležitý je i pocit, že dřevo je »materiálem chudých«. Pokusme se v několika následujících odstavcích pohlédnout na tyto předsudky z hlediska roubených staveb. Tepelné vlastnosti roubené stavby se liší od vlastností staveb z těžkých staviv (beton, cihly) i od vlastností lehkých montovaných staveb. Dřevo má přibližně stejnou schopnost akumulovat teplo jako stejný objem betonu, a proto je roubená konstrukce v podstatě vysoce tepelně akumulační. Na rozdíl od betonu má ale dřevo přibližně 10× menší tepelnou vodivost, takže se teplem nabíjí respektive vybíjí ve srovnání s betonem pomalu. Po zapnutí vytápění se v roubené stavbě tedy rychle ohřeje pouze tenká povrchová vrstva a teprve později se postupně teplem dobíjí zbylý dřevěný masiv. Za předpokladu, že roubená konstrukce má dostatečný tepelný odpor, lze pro vytápění použít menších tepelných výkonů s rychlou reakcí. Toho lze využít při kvalitním programovatelném řízení vytápění objektu. Neprojevuje se setrvačnost - těžkopádnost tolik typická pro zděné stavby. U dřevěných rekreačních objektů je tato vlastnost zvláště výhodná (doba, za kterou se dřevěná budova vyhřeje, je velmi krátká oproti zděné budově). Roubená konstrukce nabitá teplem, na rozdíl od lehkých montovaných staveb, ale odevzdává teplo po vypnutí otopné soustavy zpět do vnitřního prostoru. Pokud nejsou tepelné ztráty stavby velké (případ nízkoenergetických domů), pak roubená konstrukce přispívá ke stabilizaci vnitřní teploty podobně jako betonová.

Požární odolnost dřevěných konstrukcí je častým argumentem proti dřevěným stavbám. Je nepopiratelným faktem, že dřevěná stavba je hořlavá. Jak ale hoří? Dřevěná konstrukce si zachovává pevnost po dlouhou dobu. Na této vlastnosti má významný podíl zejména izolační schopnost dřeva - při zuhelnatění povrchu se vytvoří izolační vrstva a další hoření je zpomaleno. Garantovaná výpočtová hodnota požární odolnosti 20 cm tlusté roubené stěny je 50 minut (jestliže uvážíme míru bezpečnosti výpočtů, je skutečná hodnota výrazně vyšší). Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný trámový strop tak, možná paradoxně, přežije déle než keramický strop vložený do ocelových profilů, které se vlivem tepelných deformací a ztráty pevnosti zřítí mnohem dříve. Nezanedbatelným faktem je i to, že při požáru dřevěné stavby nevznikají životu nebezpečné zplodiny v takovém rozsahu jako při požáru stavby s běžným zastoupením umělých materiálů.

Mechanické vlastnosti dřevostavbu lze hodnotit jako velice lehkou a pevnou, s minimálními nároky na základovou konstrukci. Deformace při případných pohybech stavby jsou bez známek poškození dřevěnou konstrukcí kompenzovány. Naši předkové roubenky zakládali pouze na srovnaný terén - pár plochých kamenů. I když základy podmrzaly, roubená konstrukce s rybinovými spoji v rozích (samy se gravitačně stahují ke středu stavby) vždy odolala. Výjimkou nejsou ani případy z historie, kdy byly roubené chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny o řadu metrů (i desítek) bez toho, aby došlo k jejich zřícení či vážnému statickému narušení. Základová konstrukce v dnešním pojetí je tak řešena více jako technologicky proveditelné minimum než konstrukce dimenzovaná pod dřevostavbu. Dřevostavba a škůdci - dřevo je přírodní materiál, který slouží různým organismům jako zdroj obživy. Nejčastějšími škůdci jsou dřevokazný hmyz nebo houby. Ti napadají dřevo převážně při dlouhodě zvýšené vlhkosti (v řádech měsíců). Proto se používá tříděné, sušené a hoblované stavební řezivo. Při sušení vysokou teplotou dochází k usmrcení všech možných zárodků dřevokazného hmyzu.

Dřevostavba a voda - Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý kontakt s vodou. Pokud se tak stane, musíme zabezpečit možnost opětovné vyschnutí dřeva popřípadě preventivně ošetřit konstrukci ochranným prostředkem proti houbám. Tímto způsobem se tak vyvarujeme předčasnému degradaci konstrukce stavby.


NOVINKY

AKCE

Poukázky na kapry